Byli jsme v Jeseníkách, užít si naši pravidelnou zimní dávku pospolitosti.
Kluci absolvovali fotbalové soustředění. Přiznám se, bylo to poprvé, kdy jsem si jejich nepřítomnost dokázala užít, odpočinout si a hlavně si to uvědomit. Už jsou to "kluci velcí", ale těch potřeb mají prostě moc a moc a bylo příjemné povinnosti s nimi spojené po dobu těch pár dní vyresetovat :-).
Terezka doznává změn. Rozmluvila se nám... rozkřičela... už se jen upřeně a s nadhledem sobě vlastním nedívá, když ji někdo bere hračku. Umí se rozčílit, praštit, zavzdorovat, vyblbovat se, koketovat! :-) Oslovuje nás (pátým pádem:-).
Když jsem TADY psala, že se nám teprve klube, tak to pořád platí, ale už teď víme, že to bude, stejně jako kluci, zdatný sportovec. To se prostě pozná. A taky stále ještě saje, pořád a všude, už i ve stoje :(. Ale pravda, pořád mě to ještě baví.
Zima nám už všem přišla nekonečná. Teploty stále okolo nuly (a pod), slunka málo, inverze moc! Na konci měsíce to přišlo, na sluníčku +15, první káva na terase, a Terezka šla do naha :-))
Taky jsme si už občas doma překáželi, na čistý vzduch vyjít si potřebovali.
A nejen proto jsme s Vladkem vyrazili na Lysou a na kabaret Nohavici do jeho Heligonky. Moc jsme si ten vánoční dárek užili a dík patří K+D :-)
PS: Únor byl i trošku chmurný, ale sečteno podtrženo - dobrý byl :-)
2/2017
Žádné komentáře:
Okomentovat