Naše nejvíc... ❤
Cítím obrovský vděk za to, že ji máme!
PS: ....

Bez hlavy a paty

Leden mám v lásce. Je ještě dlouho tma a nemusí se moc.
Psaní mě v poslední době nebaví, fotím málo.
Ale zase konečně po čase čtu, Rybí krev od Jiřího Hájíčka, moc a moc silná knížka, nádherná... Zase mám ten pocit, že už nikdy žádnou lepší knížku číst nemůžu.
Měla bych nalepit fotky do alba za rok 2017.
Pletení je jako droga.
Blíží se mi návrat do práce (bez měsíce po třech letech), vstupní prohlídku mám úspěšně za sebou.
Byli jsme se podívat ve školce. Vypadá to, že Terezka bude navštěvovat polské oddělení, a určitě to nebude ke škodě.
Vlnovka má profil na Fléru.
Absolvovali jsme naši zimní apalušku. Byla jiná, než ty předchozí... Nebyla tolik veselá, ale odpočinková jo, to jo! Tady kousek za rohem, v Bukovci. A Terezka tam ujela svých prvních šest metrů na lyžích, s nevolí a křikem.
Třídím věci ve skříních a skříňkách, uklízím po kouskách.
Těším se, že si jednou, snad brzy, koupíme ušák.
Víc než trošku mi začínají vadit všechny články, rozhovory, příspěvky na téma pozitivního vnímání světe, sebelásky, vesmíru a podobně! To si pak připadám jakoby jedinec neměl právo taky na trochu nostalgie, slz a nicnedělání. Jakože podvědomě či vědomě ovlivníme všechno a nic! Nějak mě to unavuje.
Máťa absolvuje soustředění ve Smilovicích.
Blíží se vysvědčení.

PS: Vůbec to nemá hlavu, patu... co tady píšu. Tak snad celý ten rok 2018 nebude bez hlavy a paty :-))

Jak máma s tátou volit byli

Chci, abyste, děti moje, věděly, jak máma s tátou tenkrát volili!
Nyní to byla druhá příležitost, druhá přímá volba prezidenta v historii samostatné České republiky. V té první uspěl a prezidentem se stal Miloš Zeman. I my ho s tátou tenkrát podpořili.
Nyní jsme to neudělali! Vždy jsem měla pocit a přesvědčení, že jde o osobu velmi vzdělanou, vtipnou, člověka, který v prezidentské funkci nebude kličkovat, mluvit pravdu, bude člověkem "na hradě" za všech okolností slušným a důstojným. Podle mě - nebyl a zklamal. Navíc, celé moje mínění podpořil svou "neodvahou, pohrdáním??" zúčastnit se alespoň jedné společné debaty se všemi ostatními kandidáty v letošní volbě.
A proto teď můj hlas dostat nemohl.
Za mě ho dostal Pavel Fischer, za tátu Marek Hilšer. Osobnosti, které na nás zapůsobily nejvíc -  jednoduše pro své charakterové vlastnosti, vzdělání, empatii, rozhodnost, minulost...  Byť Marka Hilšera jsme do doby prezidentské kampaně vůbec neznali.
A protože když tento článeček píšu, výsledky prvního kola už jsou na světě, víme tedy, že do kola druhého postoupil Miloš Zeman (38,56 %) a Jiří Drahoš (26,6 %). A náš hlas s tátou bude jednoznačný. :-)

PS: Je fajn sledovat, jak to ty naše děcka doma vnímají... Jak jsou ovlivnitelné :) našimi domácími soukromými rodičovskými rozpravami :), jak nechápou babičku, jak může toho Zemana volit... :-))
PSS: Ale nebojte, kluci, teď už ji zpracujeme! :) U babiček se to totiž může! :))

Práce

Ještě, když se Rozinka klubala, jsem se obrovsky těšila na ty roky pracovních prázdnin, co mě čekají.
Nahlášeny byly tři. Že utečnou rychle jsem věděla. Ale taky jsem třeba doufala, že se mi splní - "něco!" To něco, čemu je třeba jít naproti, a ono to příjde. :-) To něco, co mi bude dělat radost a potěšení a dávát silný pocit smysluplnosti.
To všechno opravdu přišlo. Přišlo v podobě Vlnovky. Nápad s ní se zrodil skoro téměř před rokem. Bylo a je s ní halda práce! Jsou to noci a noci beze spánku... Ale povedlo se. Tedy, myslím, úvod se vcelku povedl. Jenže je třeba pokračovat, (chci pokračovat), možná i tuším jak pokračovat... ale... Je tam nějaké "ale", které neumím přesně pojmenovat. Krom toho reálného, což je samozřejmě příjem z toho mého snažení. Měla jsem plán, cíl: do práce zpět nenastoupím, pakliže mi moje vlna a len přinese minimální čistý zisk ve výši rovnající se tomu, co mi dnes nese rodičovská. Pak jsem měla požehnání zůstat další rok doma. Nic z říše nedosažitelného.
Jenže... Rozička v červnu sfoukne tři svíčky na dortu, a můj finanční plán si se mnou dělá, co chce! :-)))
Před vánoci se ozval šéf s všetečným a obávaným dotazem, kdy se připojím... ?? Oj, aha, přišlo to! Co se dívím, vždyť jsem to vlastně čekala.
Přišlo zvažování. A těch rozhodných je tolik...
Možná jsem srab, ale možná taky ne. Je nesmysl tvrdit, že zvládnu obojí - práci v bance, i na své Vlnovce, to všechno doma. Ale já se o to pokusím. Každou vydělanou korunu nad rámec mého plánu, (dobrá, možná malinko méně), budu investovat do Vlnovky :-)) ❤. Tak, abych mohla plnit své tužby, jenž v souvislosti s Vlnovkou v hlavě mám, a které mě třeba jednou k vlastní nezávislosti dovedou.

Tady jsou! Jasné pravidla, kterých se musím držet, pokud mám přežít. To dvanáctero si pak vytisknu a přilepím na pracovní stůl a zakryju květináčem :-), rači :).
Ale nebojím se, cítím se vyzrálejší a silnější než kdy dřív.

- budu držet pracovní dobu (byť je pružná, pořád má osm a půl hodiny, s pauzou na oběd!)
- tedy, budu i pravidelně obědvat
- nebudu prokrastinovat
- budu si držet pořádek v šanonech, v šuplících, v práci samotné.. abych vždycky měla jistotu, že můžu skončit ze dne na den, bez pocitu provinění, že tam mám milióny nedodělků
- pracovní netobook domů nepatří!
- budu pracovat po hranici svého maxima, ale né za ni
- nebudu se trápit, nebudu "nespat" :) pro věci, pro které by se měli trápit ti na druhé straně, (tedy klienti nejčastěji)
- na pracovní stůl si nepostavím fotky děti :-)), naopak řezaná kytka tam nebude chybět :)
- nepovalím na schůzku rychlostí stopadesát
- budu častěji říkat NE, naučím se větší asertivitě a nebudu "tak moc chtít"
- v době dopoledních přejezdů na schůzky budu volat domů, hlavně mámě ❤

PS: Vždycky mi zůstane právo volby... ODEJÍT