Práce

Ještě, když se Rozinka klubala, jsem se obrovsky těšila na ty roky pracovních prázdnin, co mě čekají.
Nahlášeny byly tři. Že utečnou rychle jsem věděla. Ale taky jsem třeba doufala, že se mi splní - "něco!" To něco, čemu je třeba jít naproti, a ono to příjde. :-) To něco, co mi bude dělat radost a potěšení a dávát silný pocit smysluplnosti.
To všechno opravdu přišlo. Přišlo v podobě Vlnovky. Nápad s ní se zrodil skoro téměř před rokem. Bylo a je s ní halda práce! Jsou to noci a noci beze spánku... Ale povedlo se. Tedy, myslím, úvod se vcelku povedl. Jenže je třeba pokračovat, (chci pokračovat), možná i tuším jak pokračovat... ale... Je tam nějaké "ale", které neumím přesně pojmenovat. Krom toho reálného, což je samozřejmě příjem z toho mého snažení. Měla jsem plán, cíl: do práce zpět nenastoupím, pakliže mi moje vlna a len přinese minimální čistý zisk ve výši rovnající se tomu, co mi dnes nese rodičovská. Pak jsem měla požehnání zůstat další rok doma. Nic z říše nedosažitelného.
Jenže... Rozička v červnu sfoukne tři svíčky na dortu, a můj finanční plán si se mnou dělá, co chce! :-)))
Před vánoci se ozval šéf s všetečným a obávaným dotazem, kdy se připojím... ?? Oj, aha, přišlo to! Co se dívím, vždyť jsem to vlastně čekala.
Přišlo zvažování. A těch rozhodných je tolik...
Možná jsem srab, ale možná taky ne. Je nesmysl tvrdit, že zvládnu obojí - práci v bance, i na své Vlnovce, to všechno doma. Ale já se o to pokusím. Každou vydělanou korunu nad rámec mého plánu, (dobrá, možná malinko méně), budu investovat do Vlnovky :-)) ❤. Tak, abych mohla plnit své tužby, jenž v souvislosti s Vlnovkou v hlavě mám, a které mě třeba jednou k vlastní nezávislosti dovedou.

Tady jsou! Jasné pravidla, kterých se musím držet, pokud mám přežít. To dvanáctero si pak vytisknu a přilepím na pracovní stůl a zakryju květináčem :-), rači :).
Ale nebojím se, cítím se vyzrálejší a silnější než kdy dřív.

- budu držet pracovní dobu (byť je pružná, pořád má osm a půl hodiny, s pauzou na oběd!)
- tedy, budu i pravidelně obědvat
- nebudu prokrastinovat
- budu si držet pořádek v šanonech, v šuplících, v práci samotné.. abych vždycky měla jistotu, že můžu skončit ze dne na den, bez pocitu provinění, že tam mám milióny nedodělků
- pracovní netobook domů nepatří!
- budu pracovat po hranici svého maxima, ale né za ni
- nebudu se trápit, nebudu "nespat" :) pro věci, pro které by se měli trápit ti na druhé straně, (tedy klienti nejčastěji)
- na pracovní stůl si nepostavím fotky děti :-)), naopak řezaná kytka tam nebude chybět :)
- nepovalím na schůzku rychlostí stopadesát
- budu častěji říkat NE, naučím se větší asertivitě a nebudu "tak moc chtít"
- v době dopoledních přejezdů na schůzky budu volat domů, hlavně mámě ❤

PS: Vždycky mi zůstane právo volby... ODEJÍT