To psaní tady mi moc chybí.
Jenže, neumím stíhat všechno. Ale naučila jsem se,... že to vůbec nevadí. Žijeme teď, jako rodina, nejintenzivněji, co kdy vůbec, žijeme úplně jinak a přitom stejně. Je to kotel plný emocí, z každého druhu. O některé bychom se obešli, některé jsou přeze všechno k nezaplacení. Tolik změn, tolik všeho. To je teď náš život.
PS: Japonsku se prý nepřipíjí "na zdraví", tam se pije "na život". Nejvíc!
Žádné komentáře:
Okomentovat