Mišmaš únor 2020. Příspěvek psaný na konci února, zveřejněný 1.5.!! Chci být důslednější, nejsem a asi nikdy nebudu....
Tak málo už si tady píšu, do našeho "MY", ale to neznamená, že je s psaním konec. Pořád je to náš rodinný deníček, kam se chci vracet.
Tak dneska trochu mišmaš :-)
Život tak strašně letí... a je tak křehký...
Mám několik přání:
aby Máťa tolik neprožíval školu. Myslím, že to je nefér úděl jedničkářů. Je to jak v životě. Něco Ti jde, jsi šikovný...tak to sklouzne a do jisté samozřejmosti, okolí to považuje za běžnou věc a často zvyšuje nároky a chce ještě víc! A i dotyčný si tvoří na sebe permanentní tlak. Trápí mě to. Jak na kolovrátku mu opakujeme, že škola není alfa omega života, že nepotřebujeme vidět jedničky na vysvědčení odshora dolů. Jsou v tomto kluci tak moc rozdílní. Vojta TO neřeší, blíží se přijímačky, občas něco spočte, dochází do kurzu, myslím, že nemá pochyby, že se třeba na ten gympl nedostane. A vlastně ani já nepochybuji. A jestli je gympl správná volba? ?? V úvahách byla ještě elektrotechnická průmka. Jenže... co když by ho to nebavilo? Měli bychom na talíři, že přece VY jste chtěli, abych tam šel. Necháme se překvapit... :)
Terezka je láska. Je to sportovec, jako vy, kluci! Už má taky své tréninky. Chodí cvičit. Je to Maniačka.
A střihla si vlasy. Má na temeni zub. A nesmíme o tom mluvit.
Terezka byla poprvé bruslit a byla šťastná.
A taky spí pod velikou peřinou, velká holka prostě... Potek Dan by Tě měl, Terezko, strašně moc rád. Ale i stařik Oskar... Tak snad Ti nějaké útržky vzpomínek na ně v šišce zůstaly! Byť malinká jsi byla...
Jako tisíce jiných, objevila jsem krásu naší Lysé hory. Na běhání nedám dopustit. Protože to je pořád ten nejrychlejší způsob, jak si hlavu pročistit. Ale hory, vstát brzy ráno, kdy všichni ještě spí, rychlý výšlap nahoru a zpátky, kdy často doma ani nepostřehnou, že máma je pryč :)... Nepopsatelné kouzlo, co se mi tak lehce vrylo za poslední rok pod kůži.
Kajak. Ten se zase zaryl pod kůži tátovi! Chodí se koupat - protože prostě ten kajak je tak vratký - jako kdyby byl červenec. Ve skříni už visí dva neopreny.
Je neuvěřitelný.
Babička Lenka je taky neuvěřitelná. Taky se otužuje v přehradě, dokonce bez neoprenu.
Chtěla bych vzít mamču do Krakowa. Takový holčičí výlet.
Je toho hodně, co se děje....
