Oslava prvního ročku

S třídenním předstihem, netradičně ve středu, jsme, Terezko, ten Tvůj první roček oslavili!
Štěstí, zdraví, štěstí, zdraví, hlavně to zdravííííí!!!!! ...vinšovali všichni nejbližší!
Krásné a veselé to bylo, sranda byla... a Máťa večer trefně prohlásil, že ta oslava se Terezce fakt povedla!

PS: ©©©

 !

Některé momenty...

se nedají popsat. Ty se musí nafotit! :-)
Za čtyři dny, rok!

:-)

Zvláštno

Moje psaní tady... bude spíš takový občasník.
Nechci psát úplně o všem, nechci psát plánovitě, témata si násilně vyhledávat... a co si budeme povídat, život není jenom o výletech, setkáních, dobré náladě a pozitivních věcech.
Občas přijde splín, u mě pocity marnotratnosti, toho, že nic nestíhám, nedělám dost dobře, dost rychle, dost poctivě! Něco si vysním a nedotáhnu, příliš přemýšlím a pak se bojím... Jednoduše si neužívám den naplno! Pak sním tajně obr kus čokolády na jeden šup :-(... a furt není líp anebo taky je! :-). Tak to jsem tak trochu já.

PS: A taky jsme dneska rozbili (já ne!) jednu darovanou láhev dobrého pití, co jsme dostali před rokem od Mariana a chtěli ji otevřít na oslavu Terezčina ročku! To mrzelo hodně! 

A taky si slibuji, že budu chodit dřív na kutě! A né vždycky až zítra! Tak tedy od zítra, jo? :-)

Jana

:-):-):-)

Vaječina

Usmažili jsme ji! Sice lehce po termínu, sice v menším počtu než obvykle, ale to nevadí! Byla výborná, počasí výborné, koláč výborný, pivo dobré! Kdo byl, nelitoval!
Vždycky se těším na tahle rodinná setkání, je veselo a milo!

PS: A děkuji za Terezku! Vážím si jich nevýslovně! A až povyroste, budu ji vyprávět...

Brouk v hlavě

Trvat na svém, anebo se nechat uprosit?? Chodíme tam už čtvrtým rokem, proklimbala jsem tam už pekných pár desítek minut, utíkala kvůli ní z práce, sedím tam s ním téměř každou hodinu. Moje pocity jsou smíšené, už nechce...
Přiznám se, já chci! Aby kluci uměli hrát na nějaký hudební nástroj. Podle mě je to skoro povinná výbava, něco navíc, velká devíza do života... Já neumím na nic a trochu mě to mrzí. Ale o tom to není!
O kytaře a Vojtíkovi je řeč :-). Chce s ní skoncovat, nadobro!! :-( Nemá ji rád, nesnáší nauku, pitomá kytara :-). Ani ji vlastně nevlastní, prý na co... prý stejně nikdy hrát nebude. A tak ji celoročně pronajímáme, ale to je vedlejší.
My tvrdíme, učitel tvrdí, všichni tvrdíme - hloupé roky, vydržet!
A jednou, Vojti, jednou, nám fakt poděkuješ!!! Anebo druhá varianta - vyčteš... proč jste mě nepřinutili!!! Ach jo. Takže je to jasné, z toho pohledu vítězí tvrdý nátlak a pevná ruka nás rodičů! Deset minut denně, aspoň čtyři dny v týdnu, prosím. Ale když on taky prosí! Prosí skoro na kolena, kytaru vrátit a zapomenout :-).

PS: Přitom je frajer! :-) A hlavně, vypadá u toho fakt jako frajer :-) a fakt umí, když chce! No, a on právě nechce........ tak broučku, co s Tebou???

 

 

 

 

JJJ

 

Dobrý anděl

Jsou věci, záležitosti, které nepotřebují reklamu! Anebo možná právě ji pořebují! Dobrý anděl si kdysi dávno našel mě a já jeho! Tady je všechno to důležité, co je třeba si uvědomovat každičký den!!
Stačí úplně "málo" a přitom ten pocit je tak MOC! Já to tak mám a děkuji!

https://www.dobryandel.cz/

Když dva dělají totéž...

není to nikdy totéž!
Když hlídá táta, je to jiné, lepší! Možná trochu adrenalin, prostě větší sranda. Ale stejně... to večerní přiznání, něco o pocitech zbité borůvky, to mě dostalo :-)

PS: Táta - jsi ten nejlepší na světě!
PS2: A taky naše děti! Všechno nejlepšíííí k dnešnímu svátku!!!