pátek 23. března 2018

Půjde to

Terezka po prvním týdnu ve školce a následném týdnu marodění - opět ve školce. Je statečná, sžila se se školičkou velice rychle. Paní učitelky ji chválí, jak je samostatná, nevybíravá v jídle, jak si umí ustlat pelech... Ráno vstává naprosto bez remcání, v autě dáme vitamínový bonbónek a jde se. Jenom srdíčko nám ve školce vyměnili za sluníčko. Je to prostě naše sluníčko!
To mě to sžívání se s návratem do zaměstnání jde nějak ztuha. Tak ztuha, že poslední dva dny v týdnu čerpám volno, protože teplota 39,5 mě vyloženě přilepí k posteli. Není to jenom chřipka, je to zloba, moje, na všechno! Buď to přejde nebo ne. Nemám sílu se vzpouzet. Nervozita doma různě kolísá, podle toho, jak kdo z nás má představu o tom, jak by to či ono mělo fungovat, kdo by co měl či neměl udělat.
Udělala jsem si radost a objednala nové příze, žádnou alpaku - zimě odzvonilo, ale len a bavlnu...

PS: Příjde jaro (to opravdové), bude líp, co naplat, že jen částečně...




1 komentář:

  1. Presne tak!
    Len u nás srdiečka-slniečka zmenené poruchou na nepoznanie-nevydržanie....
    Aspoň byliny, zemina a dokúpenie jarných kúskov pre maminu...

    OdpovědětVymazat