sobota 17. června 2017

Náš šampión

Měla jsem o Tebe, Maty, ten den, vnitřně hodně silný strach... (snad opravdu doposud největší)
Posadili jsme Tě totiž brzy ráno, za deště, do auta k úplně cizím lidem. Navíc, předešlé noci jsi toho moc nenaspal (mecheche k zakončení fotbalové sezóny u nás v Těrlicku bylo toho příčinou :-).
Odjel jsi na fotbalový turnaj s karvinskýma klukama do Hranic. Předpokládaný návrat byl okolo šesté hodiny večer. Celý den jsme o Tobě nevěděli... Celý den byl pro mě na nic, takový divný pocit mě svíral! Bylo skoro půl osmé a ty jsi ještě nebyl doma...
Jsme zvyklí být Ti nablízku, odvézt si tě a zase přivézt! Vidět, že není žádné zranění, že se třeba daří, že jsi v pohodě...
A tak se mi hrozně moc ulevilo, když volala paní Prokešová, že už jste u klimkovického tunelu, že sice máte zpoždění, ale že už brzy doma budete, a že prý budeme čumět, co si vezeš! :-)
I když, protože Tě přecejenom trošku známe :-)), už jsme vlastně ani tolik nečuměli :-), když jsi vytáhl trofej za nejlepšího hráče turnaje! Z 24 týmů jste skončili druzí, hned za Slováckem, a ty jsi přijel unavený, ale veselý.

PS: A děkuju, že už jsi mi prominul, že se mi ta trofej moc nelíbí! :-)))
PS2: ...mi pořád vrtá hlavou, kdo tyhle věci navrhuje :-)


Fotbalové mecheche 2017

























Žádné komentáře:

Okomentovat