A mě to sobecky vůbec nevadí! Pravda, nevrhám se v 6.35 do stínu temnoty, zimy a deště, tak jak moji páni kluci :-) a většina ostatních...
Práce na zahradě odpadá, je víc času "na doma". A tak zvelebuju! Z jedné úzké nudle si kouzlím svoji pracovnu. Bohužel, holčičí pokoj, jak jsme mu říkali (kdysi mému pokoji), se už chystá sloužit jiné holčičce :-). A tam se nebude pracovat, tam se bude hrát! Těsím se.
Líbí se mi, jak si všechno sedá... Ta úzká nudle, dříve kotelna, najednou dostává úplně jiný rozměr, a přitom - ten kotel, kýble, vysavač, štulpny, nevyžehlené prádlo, milióny termosek a nepotřebného skla, tam pořád zůstaly. Jenom se pěkně schovaly!! :-)
PS: A taky už konečně o tom jenom nemluvím a fakt něco tvořím... :-) srdíčkový amok levandulový mě přepadl..
Ještě jedna srdíčková poznámka:
OdpovědětVymazatPíšu ti, Janičko, básničku,
je o tvém hodném srdíčku.
Přeju ti, aby pořád stejné bylo,
nikdy tě nic nezměnilo. Hanina
Haňule, přeháníš <3... se normálně červenám :) děkuju :)
OdpovědětVymazatMilé, krásné, pozitivní! Držím palce v dalším tvoření v nové pracovně!
OdpovědětVymazatDěkuji, paní nebo pane "A", za pěkná slova, vážím si jich! :)
OdpovědětVymazatJana