Ale děje :-))

Neděje se nic převratného, nic zásadně zajimavého, nic, co by bylo pro mé děti důležité, přečíst si za pár let.   
Doufám, vlastně. :-)
Ale pár postřehů přecejenom přidám...
Kluci stále věří na čerty. Když už se to pomalu blíží... v tomhle listopadovém období by do tmy, sami, nevylezli ani za nic. :-) Je to k neuvěření, ale hezké. Taky nasněžilo a Máťa postavil Terezce prvního sněhuláka. Tedy už v sobotu.
Matýsek nezdravě prožívá školu. Přitom mu pořád opakujeme, že špatná známka absolutně nevadí, nic neznamená, nikdo ho za ni nepeskuje. Jenže pro něj je špatná už i dvojka, a to je pak přetěžké. Je to zvláštní situace, taková opačná situace, ale taky nás to trápí a moc nevíme, jako rodiče, co s tím...  Je po mně?? To je zlé! :-)
Ježíšek pro Rezinku je hotový! Mám z ní radost jako malé děcko! (kočička "kau" jako mňau:-))
No a Vojtík? Příjde ze školy a spí a spí a spí.... A my už vímE, že to není jenom vlivem růstu a únavy :-). A on ví taky!
Ladíme Terezce pokoj. Jsem docela pyšná ne sebe, že jsem v Ikea sáhla po mráčku a né po cukrové kytičce :-). A taky jsem překvapená jak moc světla mráček dává...
Na závěr dne přišlo největší překvapení. Byli jsme skoro v šoku - T. za poslední měsíc a jeden týden vyrostla čtyřicet jedna milimetrů! To je milimetr denně! Neuvěřitelé. Do tulipánku na stěne jsme to pěkně zaznamenali.

Máme se dobře. Čas si plyne přirozeně, listopad je můj oblíbený měsíc. Je brzy tma a mě to baví..

PS: A pak, že se nic neděje?? Pořád se děje... :-) ❤

➽