"Pomoz mi, abych to dokázal sám"

Třikrát jsem byla v porodnici a třikrát jsem měla štěstí na své spolurodící! Poprvé to bylo o vánocích v roce 2004, (kdy ses nám, Vojti, Ty, narodil), to nás bylo na pokoji 6!! A přesto super! Asi to bylo tím časem klidu a míru o svátcích :-). Z té doby sice nemám s holkami žádný osobní kontakt, ale vzpomenu si na ně.
Druhý pobyt ve špitále, na porodním, to byl květen 2006, (na svět přišel Máťa)! A tolik srandy, co jsme si s Marťou užily, noci, místo spánku, jsme prodrbaly a řehtaly se jako koně :-). To jsme byly na pokoji už jenom dvě. Dodnes se vídáme, byť třeba jen jedou do roka, a přesto cítím silnou empatii, vzájemné propojení našich osudů, probereme všechno možné a zase se posmějeme, tak mile, od srdce. A troufám si říct, že to cítíme obě stejně. Mimochodem, vdávaly jsme se v nachlup stejný den, a témě na den přesně s ročním odstupem jsme pak, ona po osmi, já po devíti letech, rodily dotřetice :-)).
Když přišlo to ono "dotřetice", už jsem si říkala, že jako zasloužilá matka si třeba zasloužím "nadstandard". Ale tak nějak jsme to doma neřešili a bylo to dobře (to se v červnu 2015 narodila Terezka)! Tenkrát jsme byly na pokoji maminy tři a z té doby taky vzešlo další přátelství, co trvá dodnes, i když se taky vidíme jen občas.
A konečně se dostávám k jádru dnešního dne.... :-)))

Byly jsme s Terezkou pozvány Gabkou a její holčičkou na takovou malou, duchem rodinnou, organizovanou přednášku. Tématem povídání, mimo jiné, byla výchova podle Marie Montessori, která ctí důraz na svobodný rozvoj dítěte a jeho samostatnost. Motto její výchovy: "Pomoz mi, abych to dokázal sám" je mi sympatické včetně všech principů, na kterých staví.
V dětech se zrcadlí náš přístup k nim, a přestože si myslím, že to vím, bylo pro mě přínosné si to znovu připomenout a realizovat do praxe.
A tak jsem si uvědomila, že Terezce fakt není třeba pod stromeček kupovat kostky za čtyři sta , že si jednoduše vystačíme s mističkami s různým obsahem toho co kuchyně dá a budeme přesypávat, přelívat a experimentovat, a vem čert ten binec okolo... Budeme strouhat mýdlo, mlít kávu na starém mlýnku, hrát si na ticho, a vůbec, dělat spolu prostě všechno!

PS: A budu Ti, Terezko, pomáhat, abys to dokázala sama... :-)
S láskou ❤
máma

...